Hedy Lamarr, krásná herečka s českými kořeny a vynálezkyně wi-fi

ČMAPM spustila nový seriál příběhů inspirativních žen, které mají nebo měly světu co říct. Příběhy ČMAPM pro vás připravujeme dvakrát měsíčně. Přečtete si je na našich webových stránkách, Facebooku i LinkedInu.

Slyšeli jste někdy o herečce s českými kořeny Hedy Lamarrové? Dost pravděpodobně asi ne. A používáte wi-fi a Bluetooth? Téměř stoprocentně. Příběh herečky s českými kořeny, narozené v Rakousku-Uhersku je přitom s těmito moderními technologiemi spjatý.

Hedy Lamarrová, vlastním jménem Hedwiga Eva Marie Kiesler, se na počátku první světové vlky narodila ve Vídni do zámožné židovské rodiny. Předkové její maminky pocházeli z Moravy. Krásná Hedwiga studovala filmovou akademii v Berlíně a v roce 1932 ji český režisér Gustav Machatý obsadil do filmu Extáze, kde se – vůbec poprvé v historii uměleckého filmu – objevila nahá.

Krasavice, které muži padali k nohám, se ještě před druhou světovou válkou dostala do Hollywoodu. Už po cestě do USA se seznámila s L. B. Mayerem, šéfem filmové společnosti Metro – Goldwyn – Mayer. Ten pro ni vymyslel umělecké jméno Hedy Lamarr a angažoval ji do několika filmů. Novináři ji v Novém světě označili za nejkrásnější ženu světa. Podle její tváře byla vytvořena postava Sněhurky v kresleném filmu Walta Disneyho a stala se  ipředlohou pro Kočičí ženu. Svou filmovou kariéru ukončila v roce 1958.

Až do tohoto momentu by šlo pouze o příběh krásné středoevropské herečky, který nebyl úplně ojedinělý. Ale Hedy Lamarr byla výjimečná i tím, že měla i výrazné technické nadání. Vedle své herecké kariéry se věnovala řešení různých technických problémů a je autorkou několika vynálezů: navrhla lepší konstrukci křídel letadel, vylepšila světelné semafory, vymyslela rozpustné šumivé tablety. Jejím největším a nejznámějším vynálezem byl ale systém pro tajnou komunikaci, tzv. FHSS (Frequency Hopping Spread Spectrum). Jde o jednu z metod přenosu v rozprostřeném spektru, jejíž princip spočívá v přeskakování mezi několika frekvencemi při přenosu bitů.  Na systému pracovala se svým přítelem, skladatelem Georgem Antheilem. Hedy a Georg si vynález nechali patentovat v roce 1942 a vzápětí ho bezplatně nabídli americkému námořnictvu. Vojáci však tehdy objev odmítli, přišel jim příliš složitý.

Přísně utajený sdělovací systém s přeladitelnou frekvencí vyvinula armáda až v roce 1959, kdy vypršela původní patentová práva. Systémy FHSS se staly v moderní době základem přenosu signálů satelitních televizí, mobilních telefonů, bezdrátového počítačového připojení i navigačního systému GPS, takže technologie přepínání frekvencí dnes zaručuje soukromí uživatelům wi-fi, GPS i Bluetooth.

Hedy Lamarr tedy neměla ze svých vynálezů velký užitek. Až v roce 1997, tedy tři roky před smrtí, dostala cenu za přínos komunikačním technologiím od mezinárodní organizace Electronic Frontier Foundation. „Bylo na čase,“ pronesla prý tehdy lakonicky.