Nová situace způsobená šířící se pandemií COVID-19 se na nás valí ze všech stran. Ruší se plány, akce, a vše se přenáší do tolikrát kritizovaného online světa. Útěchou je to, že jsme v tom všichni společně a společně si také musíme zvyknout na nový styl našeho života, i co se školství týče. Naše členky působí v oblasti vzdělávání, ale většina z nich také začala vzdělávat své potomky svépomocí doma.

Skype, Messenger i Google Meet – to jsou jen některé z aplikací, které školy v těchto dnech běžně používají. Jak říká v tematickém článku prezidentka ČMAPM Kateřina Haring: „Zkušenosti členek ukazují, že školy jsou velmi kreativní. Situace je náročná i pro rodiče, kteří najednou musejí zvládat práci i řízení domácí výuky, proto jim školská zařízení poskytují tipy na efektivní výuku“. Učitelé se tak doslova přes noc staly „youtubery“ (aneb jak mladší generace přezdívá těm, co svá videa publikují na internetu) a svým žákům posílají odkazy na videokonference, různé materiály, e-knihy, dokumenty a další učební pomůcky. Přes internet je také hodnotí. „Naši učitelé, kteří jsou na home office, využívají systém Škola on-line a pravidelně rozesílají emaily žákům i rodičům,“ uvádí Lidmila Kramolišová, jednatelka Střední odborné školy Educa v Novém Jičíně a vítězka soutěže Lady Business 2018, jejímž hrdým partnerem je ČMAPM. 

Středoškolští studenti své distanční studium zvládnou, základy time-managementu a organizace práce si totiž už osvojili. Co si ale mají počít rodiče malých dětí, kde škola působí také jako výchovná organizace? „Pro děti na prvním stupni doporučuji výuku v dopoledních hodinách a dodržování harmonogramu. Je potřeba, aby dítě po probuzení vědělo, co ho ten den čeká, např. že od 8.30 do 10.30 se učí a potom má přestávku,“ popisuje ředitelka Prvního Slovanského gymnázia v Praze Taťána Pergler. Podle Anny Putnové z Fakulty podnikatelské Vysokého učení technického v Brně dobře funguje třeba vytvoření učební skupinky žáků přes Skype. „V malé skupince dvou až čtyř dětí se učí nejlépe. A když to není možné, doporučuji vytvořit skupinku alespoň dvou dětí. Dětem to pomůže částečně navodit pocit, že jsou ve škole a rodiče se mohou vystřídat i podle předmětu,“ dodává Putnová. 

„U starších žáků je důležité, aby rodiče u dětí drželi disciplínu, řád a pořádek, aby je kontrolovali, ale aby k nim měli důvěru. Děti se už určitě v tomto věku dovedou mnohé naučit i samy,“ říká Taťána Pergler. Zde ale také došlo ke kolizi – učitelé mnohdy zadávají práci tak náročnou, že si s ní děti nevědí rady a jejich rodiče jakbysmet. Dítě pak musí nad úkolem strávit více času, než ve škole, a tím lehce ztratí motivaci, následně může dojít ke zhoršení známek. Doporučuje se hledat na různých vzdělávacích platformách, jako jsou například Khanova škola či ISIBALO nebo využít her (Red Monster, Difference), kde si dítě od „klasické“ školy odpočine, ale zároveň se naučí něco nového. 

Moderní technologie, které jsou díky aktuální situaci na pomyslném vrcholu, by i po skončení krizového režimu mohly školy více využívat. Nyní totiž dostaly jedinečnou příležitost naučit se s nimi pracovat a zavést je do každodenní výuky tak, aby děti dostaly kvalitní vzdělání. Nehledě na to, jestli sedí v lavici s kamarády nebo doma v pokojíčku.